Úvod > Metodika FAČR

Pro Vás

NOVÝ PŘESTUPNÍ ŘÁD

– V obecné rovině lze konstatovat, že v případě přestupu hráče je nový klub povinen uhradit mateřskému klubu, popř. předchozím klubům, v nichž hráč působil, částku, jejíž výše je určena:

a) dohodou klubů;
b) výpočtem odstupného;
c) výpočtem tréninkové kompenzace;

Co se týče výše částky za přestup hráče, bude dohoda klubů hrát určující roli vždy

– Přes veškeré změny, kterými přestupní pravidla projdou, zůstává dohoda klubů ve vztahu k umožnění přestupu hráče jedním ze stěžejních pilířů, na kterých nový Přestupní řád bude stát. Jak je již uvedeno výše, dohoda klubů zůstává vůbec předpokladem pro přestup hráče s výjimkou situací, kdy k přestupu hráče může dojít i bez souhlasu mateřského klubu, a stejně tak vyjma těchto situací je i výše odstupného odvislá od dohody klubů.

– V případě, že má dojít k přestupu hráče bez souhlasu mateřského klubu, určuje se částka za takový přestup pomocí tabulek, jež bude nový Přestupní řád obsahovat, přičemž právě řečené platí jak pro kategorii dospělých, tak pro kategorii mládeže. Takovýto přestup bez souhlasu mateřského klubu lze však uskutečnit pouze u hráčů, kteří nemají uzavřenou účinnou profesionální s mateřským klubem a navíc pouze v přestupním období pro volný pohyb hráčů (1. 6. – 20. 6.).

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Dopřejte dětem nudu, radí psychologové

13.7.2016 Autor NATÁLIE VESELÁ , Foto: SHUTTERSTOCK

Sháníte nejlepší tábor, jazykový pobyt, šachový pobyt, jezdecký pobyt, školu vaření nebo tenisovou školu? Pozor na to. Odborníci varují, že když nedáte dětem ani chvíli pokoj, připravíte je třeba o chuť objevovat, co je zajímá.

„Vaším úkolem jakožto rodiče je připravit děti na to, aby si samy našly ve společnosti své místo. Být dospělý totiž mimo jiné znamená, že si sami najdete čas na své koníčky a věci, které vás dělají šťastnými,“ říká Lyn Fry, londýnská dětská psycholožka se zaměřením na vzdělávání.

„Pokud rodiče věnují veškerý svůj volný čas tomu, aby bavili své dítě, nikdy se to samo nenaučí,“ dodává.

Výhody nudy

A rozhodně není jediná, kdo poukazuje na výhody nudy. Dr. Teresa Beton z University of East Anglia se specializuje na souvislost mezi nudou a představivostí, řekla BBC, že nuda je základním předpokladem pro vývoj „vnitřního stimulu“, který spouští opravdovou kreativitu. Teprve když nemají děti žádné zadání, kreslí opravdu kreativně. A přesto, že se naše schopnost nudit se díky všem lákadlům internetu stále snižuje, odborníci o tom, že občas je prostě potřeba nedělat vůbec nic, diskutují už desetiletí. V roce 1993 psychoanalytik Adam Phillips ve své knize s megadlouhým názvem: „O pusinkování, lechtání a nudě: Psychoanalytické eseje o neprozkoumaném životě“ napsal, že: „Moment, kdy se dítě začne nudit, je v jeho vývoji důležitým milníkem.“ Neboli, nuda je příležitost zamyslet se nad svým životem, spíš než jím jen proletět. „Jedním z nejvíce skličujících požadavků dospělých je přesvědčení, že děti mají jevit zájem o věci, které jim servírujeme. Místo toho bychom jim měli dát jen čas, aby si našly, co zajímá je. A nuda je nedílnou součástí tohoto procesu,“ vysvětluje Phillips

Konec formuláře

Nuda není ztracený čas

Lyn Fry proto navrhuje, abyste si společně se svými dětmi – pokud jsou starší řekněme čtyř let – udělali seznam věcí, které je baví. Od těch nejzákladnějších jako je ježdění na kole nebo kreslení až po ty sofistikovanější jako vaření nebo fotografování. Pak je klidně pošlete na prázdniny k babičce a řekněte jí, že kdykoliv se budou stěžovat na nudu, ať se poradí se seznamem.

Děti prostě občas potřebují mít pokoj od rodičů i jejich ambicí, aby si mohly samy najít, co je zajímá. Přestože pravděpodobnost, že se budou chvíli bezcílně motat a budou se nudit, je vysoká, důležité je, abychom si uvědomili, že to není jen ztracený čas. „Na tom, že se nudí, není nic špatného,“ dodává paní Fry. „Děti se musí naučit, co je to nuda, aby se samy motivovaly k nějaké činnosti. Nuda učí děti samostatnosti.“

Stejnou teorii razil už v roce 1930 britský filozof Bertrand Russel. Potencionální hodnotě nudy věnoval jednu kapitolu ve svém díle nazvaném Boj o štěstí. Představivost a schopnost zatočit s nudou se rozvíjí právě v dětství. Napsal: „Nejlépe se dítě rozvíjí, když ho jako mladou rostlinku ponecháme nerušené v jeho půdě. Příliš mnoho cestování a příliš mnoho rozmanitých podnětů pro ně nejsou dobré a způsobují, že během dospívání pak děti ztrácejí schopnost užívat si bohaté jednotvárnosti.“

A jak dodávají pediatři, když budete děti pořád úkolovat, nikdy si pořádně neodpočinou. Takže se zvyšuje i nebezpečí, že si zbytečně ublíží. Nuda tohle riziko sníží, dobré úrazové pojištění zase zmírní případné následky. Obojí zkrátka stojí za úvahu.

#Natálie Veselá

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tipy a rady pro rodiče: Hydratace – speciální faktory u dětí

Potřeba hydratace se u dětí a dospělých výrazně neliší. U kojenců a dětí však dochází rychleji než u dospělých k dehydrataci z důvodu menší tělesné hmotnosti a rychlejší výměny vody a elektrolytů. Děti mají také menší schopnost pocení než dospělí, a mohou se tedy rychleji přehřát.

Podle obecných zásad Amerického ústavu lékařství (U.S. Institute of Medicine) týkajících se hydratace potřebuje zdravé 4 – 8 leté dítě přibližně 7,5 šálků tekutiny denně. Děti ve věku 9 až 13 let a 14 – 18 leté dívky potřebují asi 10 šálků. Chlapci ve věku 14 až 18 let potřebují přibližně 14 šálků. Většina dětí i dospělých uspokojuje přibližně 80 % svých potřeb tekutin pomocí nápojů a asi 20 % tekutin získávají z potravin. Děti i dospělé vede zpravidla k uspokojení potřeby hydratace pocit žízně. Potřebu hydratace u dítěte pomáhají uspokojit jakékoli nápoje, například voda, mléko, džus či jiné tekutiny.

Fyzická aktivita u dítěte může výrazně zvýšit potřebu většího množství tekutin. Jelikož u dětí nedochází k účinnému ochlazování těla, měli by jejich rodiče a pečovatelé dbát na pravidelný přísun tekutin a dětem, které si hrají venku, plánovat pravidelné přestávky na pití, a to zejména v horkém počasí. Kojenci a batolata jsou v horkém počasí rovněž více ohroženi.

Jelikož těžká dehydratace je životu nebezpečná, je rovněž důležité sledovat symptomy dehydratace a rychle pomoci dětem ochladit se a okamžitě doplnit přísun tekutin.

Dehydratace se dělí na mírnou, středně těžkou a těžkou, podle toho, kolik tekutin tělu ubylo nebo nebylo organismu dodáno. Středně těžká dehydratace může při vykonávání různých činností zvyšovat pocit zvýšené námahy a způsobovat únavu, bolesti hlavy a pocity zmatenosti. Dospělí by měli bedlivě sledovat, zda u dětí nedochází k dehydrataci a pomáhat jim se chladit. Těžká dehydratace představuje vážné ohrožení života. Pokud se u dítěte objeví některé symptomy těžké dehydratace, je třeba okamžitě přivolat lékařskou pomoc.

Symptomy těžké dehydratace jsou následující:
- nedostatek slz
- sucho v ústech a na jazyku
- zapadlé oči
- popelavá kůže
- vpadlé skvrny na hlavě kojence
- nižší frekvence močení

Tipy, jak udržet aktivní děti hydratované:
- Nezapomínejte na nutnost hydratace u malých dětí, které si hrají venku, zejména v horkém počasí.
- Před odchodem ven dejte dětem napít a často je volejte na pitné přestávky.
- Nápoje podávejte chlazené, abyste podpořili větší přísun tekutin.
- Nezapomeňte, že řada potravin má vysoký obsah vody, a zvyšují tak celkové množství přijatých tekutin. Vysoký obsah vody má ovoce, některé druhy zeleniny či polévky.
- Dětem do školy a na různé aktivity přibalte do batohu nebo do svačinové krabice láhev s vodou.
- Podávejte nápoje, které vašemu dítěti chutnají.

Na základě studií se zjistilo, že aktivní děti konzumují větší množství tekutin a jsou lépe hydratované, jsou-li tekutiny ochucené. Nápoje slazené kalorickými sladidly nebo sladidly s nízkým či žádným obsahem kalorií mohou značně přispět ke zvýšení hydratace, neboť mají sladkou chuť, která povzbuzuje dítě k vyšší spotřebě tekutin. Při konzumaci nápojů slazených cukrem a dalšími kalorickými sladidly je důležité mít na paměti, že se počítají všechny kalorie, včetně těch, které jsou obsaženy v kalorických nápojích. Většina odborníků na výživu, zejména Americká dietetická asociace (American Dietetic Association), se shoduje v tom, že součástí aktivního zdravého životního stylu, do něhož patří rozumně vyvážená strava a pravidelná fyzická aktivita, mohou být všechny potraviny a nápoje.

Hlavní je pomoci dětem naučit se vychutnávat si potraviny a nápoje sladké chuti v rámci celkově rozumně vyvážené stravy, která uspokojí jejich nutriční potřeby a zajistí přísun kalorií ze všech zdrojů, včetně nápojů, v souladu s energetickými potřebami organismu. Velikost porcí úměrná dětem a přísun nápojů slazených sladidly s nízkým nebo nulovým obsahem kalorií, mezi něž patří například aspartam nebo sukralóza, pomáhají dodat sladkou chuť s takovým množstvím kalorií, které odpovídá potřebám jednotlivce.

AUTOR ČLÁNKU: https://www.facebook.com/CoerverCoachingCeskoSlovensko/?fref=nf

https://www.coerver.cz/

Pokud máme hráče ve smíšených týmech mladší a starší dohromady
, pak k nim musíme přistupovat dle aktuální úrovně a na ty pomalejší mít zkrátka menší splnitelné nároky. Pokud jsme rozepsali postupné ztěžování bagovek, pak v takových týmech zkrátka připravíme více typů hry podle úrovně hráčů. Je velmi ošidné se starat jen o ty aktuálně nejlepší a nejnadanější, protože v budoucnu může více než nadání rozhodovat učenlivost a ochota překonávat překážky.

Ve fotbale na branky i v těchto hrách rozvíjíme spoustu dovedností: první dotek s míčem, kličku a přihrávku, nabíhání, orientaci v prostoru a samozřejmě rozhodování podobně jako ve hře. Jestliže rozhodování vezmeme jako zásadní herní prvek, inspirujme se u Španělů, kteří mají svou školu herního rozvoje postavenou na posloupnosti.

Učme děti rozhodovat se

1. samostatně – nekřičíme, „Přihraj, střílej!“, ale mlčíme, nebo stimulujeme ostatní „kdo nabíhá?“
2. rychle – tlačením typu „Už to dávej!“ vede spíše ke zbrklému řešení a ubíjí samostatné rozhodnutí
3. správně – jestliže chceme, aby se hráč rozhodl sám a rychle, má právo chybovat a kouč mu dodává důvěru. Případnou chybu může třeba řešit s nehrajícími hráči, které navádí k lepšímu řešení otázkami typu: „Jak byste to udělali Vy?“

Podívejme se na příklad jak postavit celý trénink

Na rozcvičení, o kterém jsme mluvili minule, je možné navázat buď tréninkem nových a tedy koordinačně náročných dovedností, nebo tréninkem rychlosti či rychlosti a koordinace.

Pokud máme hráče rozdělené do skupin a na jednu skupinu by vycházely náročnější dovednosti až na konci, musíme počítat, že tato skupina bude unavenější a tedy i méně pozorná a snaživá než ty předcházející. Pokud tedy lze udělat nácvik nových dovedností společně, ještě před rozdělením, zajistíme všem stejné podmínky. Pokud je však trénink pro hráče dostatečně zajímavý a jsou dostatečně zavodněni, tak nemusíme známky únavy pozorovat vůbec.

Časové rozdělení včetně rozcvičení: (minuta = ´)

3´ společné hry a cvičení s míčem na rozvoj známých dovedností s míčem

3´ cvičení na rozvoj obratnosti či pohyblivosti

3´ honičky s míčem i bez míče

Celkem 10´ - trenéři se věnují jednotlivcům v hromadné organizaci

5-10´ Nácvik nové dovednosti s míčem

5-10´ Soutěž v rychlostních úsecích bez míče - může navazovat soutěž s míčem

Celkem 10-20´ i zde mohou být individuálně odlišné nároky, které sledují trenéři

10-15´x3 Rozdělení do tří skupin, střídání po 10-15´ v každé skupině 1 trenér (poučený rodič)

1. skupina hra 3:3

2. skupina volné útočné kombinace dva na jednoho (brání trenér)

3. turnaj 1:1 v kombinaci s dovednostními soutěžemi s míčem

Celkem 30-45´ hráči jsou buď rozděleni výkonnostně k sobě, nebo vyrovnaných skupin

5´ Uvolnění klidným typem činností či úklidem, nebo volný čas pro děti

5´Protahovací cvičení se zábavnými obratnostními – kompenzačními prvky

Celkem trénink 60´- 90´

Občas se udává, že trénink (organizovaná činnost) prvních ročníků přípravek, by měl být cca 60´, ale pokud jsou hráči zaujati činností, která je baví, mohou i takto malé děti vydržet v pohybu i déle než dvě hodiny. Na konci by to však již měla být opravdu jejich volba, a tak třeba po 70´-80´končí organizovaný trénink, kdy si děti vlastně dělají co chtějí, nebo co jim trenéři nabídnou („kdo chce kopat penalty? Kdo chce chytat, kdo chce…“). Do těchto činností můžeme pustit i aktivní rodiče, kteří respektují dohody s trenérem a nechají děti dělat, co chtějí. Takové činnosti, které jsou pro děti zábavou, často končí tím, že již musí s rodiči domů.

Jiné příklady rozdílných poměrů tréninkové náplně pro starší (U8/U9) kdy se již délky cvičení prodlužují a je jich v tréninku méně

1. Kombinovat lze například: 1 tréninku „bagovky“, 1 hra 4:4, 1 hra 1:1 a střelecká soutěž 1:1, 1 pohybové hry a přetahování. Opět rozdělíme tým na tři skupiny, které se střídají, nebo jdou stejné činnosti.

2. Někdy využijeme v 1 tréninku hru pětic, jindy ji využijeme jen v 1 a v další 1 hrajeme turnaj 1:1, další 1 pohybové hry a 1 turnaj v judu a další silové rychlostní a obratnostní činnosti.

3. U vhodného (nebo naopak lichého počtu hráčů) třeba hrajeme většinu tréninku hru 5:5 včetně hráčů v brance, a z ní jsou vybíráni hráči v různých počtech pro plnění individuálních úkolů, v činnostech, ve kterých se chtějí zlepšit, nebo které určí trenér (zakončování, kličkování, přihrávání, hra 2:2, atd.) Mění se tím i počet hráčů ve hře na 4:4 či 3:3. Jeden kouč řídí hru, druhý cvičení na individuální rozvoj.

Trénink mladších přípravek by měl obsahovat především

1. Zábavná cvičení a hry na individuální činnost s míčem – každý má míč

2. zábavná silově-rychlostně-obratnostní cvičení a pohybové hry (stimulují všeobecný i fotbalový rozvoj zábavnou formou)

3. Fotbalové hry a cvičení jeden proti jednomu

4. Fotbal dvojic až pětic, poziční hry („bagovky“)

S postupujícím věkem se zvyšuje význam protažení na konci tréninku po uvolnění (úklidu pomůcek) a jestliže to v U8 zařazujeme stále častěji, mělo by to v U9 být standardní součástí každého tréninku - navíc s doporučením rodičům i dětem, že se mají ještě znovu protáhnout v posteli před spaním, kdy jsou již svaly po tréninku uvolněnější. Tuto formu „domácího úkolu“ po každém tréninku musíme vysvětlit zejména rodičům, jako velmi významnou nejen pro budoucí výkonnost, ale hlavně pro zdraví dítěte. Každé dítě doma v posteli může udělat alespoň protažení v sedu, kdy mu rodič napočítá do 15-20 vteřin. Nejlépe dvakrát. Děti také motivuje to, když rodič cvičí současně. Hlava dolů jako na fotce a ruce tam, kam dítě dosáhne a nepokrčí nohy. Větší důraz na to musíme klást u dětí, které viditelně mají problémy s pohybovým aparátem a zde přichází opět na řadu informování rodičů a někdy třeba i návštěva u fyzioterapeuta či lékaře, kteří již řeší nápravu. Opět tedy vyzdvihněme výhodu spolupráce kouče a rodičů.

Systém českých klubových soutěží mužů
	Soutěže řízené FAČR (profesionální)
1.	1. česká fotbalová liga
2.	Fotbalová národní liga
	Soutěže řízené řídicí komisí pro Čechy			Soutěže řízené řídicí komisí pro Moravu
3.	Česká fotbalová liga			Moravskoslezská fotbalová liga
4.	Divize A	Divize B	Divize C	Divize D	Divize E
	Soutěže řízené krajskými fotbalovými svazy a Pražským fotbalovým svazem
5.	Krajské přebory a Pražský přebor
6.	I.A třídy
7.	I.B třídy
	Soutěže řízené okresními fotbalovými svazy a v Praze Pražským fotbalovým svazem
8.	II. třídy (okresní přebory) a Pražská II. třída
9.	III. třídy (v 73 ze 77 okresů)
10.	IV. třídy (ve 48 ze 77 okresů)

Více: https://cs.wikipedia.org/wiki/Systém_fotbalových_soutěží_v_Česku

Úprava Soutěžního řádu FAČR s účinností od 1.4.2014

ČLÁNEK 68: Věkové kategorie v soutěžích mládeže
1. Hráč může být zařazen do soutěží fotbalu nejdříve v den, kdy dovrší 5 let.

2. Mládež ve fotbalu se zařazuje do následujících věkových kategorií:
přípravka
- mladší ... 5 - 8 let
- starší ... 9 - 10 let

žáci
- mladší ... 11 - 12 let
- starší ... 13 - 14 let
dorost
- mladší ... 15 - 16 let
- starší ... 17 - 18 let

Při označení věkových kategorií "U" znamená vždy do toho věku - tj:
- U5 - do 5ti let

- U6 - do 6ti Let

- U7 - do 7mi let

- atd..................

3. Hráči po dosažení stanoveného věku přecházejí do nejbližší vyšší věkové kategorie vždy k 1. 1. následujícího roku, a to po dovršení:
• 8 let z mladší přípravky do starší přípravky
• 10 let ze starší přípravky do mladších žáků
• 12 let z mladších žáků do starších žáků
• 14 let ze starších žáků do mladšího dorostu
• 16 let z mladšího dorostu do staršího dorostu
• 18 let ze staršího dorostu do kategorie dospělých
Po dosažení vyšší věkové kategorie může hráč dohrát rozehraný soutěžní ročník v nižší věkové kategorii.

ČLÁNEK 81b: Věkové kategorie v soutěžích žen
Ženy se ve fotbalu zařazují do následujících věkových kategorií:

ženy ... 18 a více let
dorostenky ... 15 - 18 let

žákyně
- starší ... 13 - 14 let
- mladší ... 11 - 12 let

přípravka
- starší ... 9 - 10 let
- mladší ... 5 - 8 let

VÍCE: https://nv.fotbal.cz/scripts/detail.php?id=149405&tmplid=1417

3. Soutěže starších žáku U14 a U15 se budou hrát 10+1 a systémem dvoj utkání
4. Soutěže mladších žáků U12 a U13 se budou hrát 7+1 na půlce hřiště a systémem dvoj utkání

Výsledek utkání vychází ze součtu branek z obou utkání

Končí farmy i hostování amatérů, fotbal zavádí nový přestupní řád
Z požadavků FIFA • jasná definice profesionálního (ligový, standardní) a amatérského hráče • jasná definice smlouvy profesionálního hráče (ligová, standardní) a podmínek v ní stanovených • u hráče bez smlouvy zrušení hostování, střídavého startu a projektu farem a nahrazení takzvaným volným pohybem hráče, který v období od 1. do 20. června umožňuje přestup bez souhlasu mateřského klubu • výpočet odstupného a preferování dohody klubů před tabulkovými cenami • přestupy hráče bez smlouvy v rámci „volného pohybu" po dovršení věku 34 let zdarma • zavedení takzvané tréninkové kompenzace, tedy uhrazení finanční částky aktuálního oddílu hráče klubům, které se podílely na jeho výchově předtím, než podepsal první profesionální smlouvu • zavedení tréninkové kompenzace na bázi dvou profesionálních klubů a při přestupu do zahraničí • výpočet částky solidarity, určené předchozím klubům hráče při mezinárodních přestupech Autor: Ondrej Dudáš https://benesovsky.denik.cz/fotbal_region/hostovat-ve-fotbale-uz-budou-moci-jen-profesionalove-20151219.html. V českém fotbale začne 1. června platit nový přestupní řád, který zavádí změny mezi profesionály, ale hlavně mezi amatéry. Na základě požadavků Světové fotbalové federace (FIFA) končí systém farem a hostování amatérů. Mladí a starší hráči budou moci přestupovat bez náhrad, pro ostatní jsou jasně stanovené odstupné a tréninkové kompenzace. Kriticky na naši adresu musím říct, že jsme nereagovali na výzvy FIFA. Ta nám v letech 2008, 2010 a 2012 předložila materiály, které jsme měli zapracovat. Od ledna 2015 na nás začala tlačit, abychom přestupní řád dali do souladu s přestupním řádem FIFA,“ vysvětlil generální sekretář české asociace Rudolf Řepka. Výkonný výbor Fotbalovéasociace České republiky (FAČR) v úterý schválil takzvaný věcný záměr novelizovaného přestupního řádu. Zástupci profesionálního i amatérského fotbalu mají nyní čas do konce března k připomínkování, ale řád 1. června každopádně platit začne. Co zavádí? V první nebo druhé lize smějí hrát pouze fotbalisté s tak zvanou „ligovou profesionální smlouvu“ (ta zaručuje měsíční příjem od deseti tisíc korun výše). V každém zápase můžou nastoupit až tři hráči bez ligového kontraktu - takoví hráči však můžou odehrát maximálně tři zápasy během soutěžního ročníku. Pak i oni musejí podepsat „ligovou profesionální smlouvu“. Dle stávajícího řádu byl i k přestupu amatérů nutný souhlas mateřského klubu. FIFA však nařizuje, že jediným důvodem bránícím hráči v přestupu do nového klubu je profesionální smlouva mezi ním a mateřským klubem. To znamená, že amatérští fotbalisté můžou v určeném období přestupovat dle svého uvážení, aniž by k tomu potřebovali souhlas svého dosavadního klubu. Děti a fotbalisté nad 34 let přestupují zdarma, za ostatní musí nový klub uhradit odstupné (viz tabulka níže). Zvláštní postavení budou mít dorostenci působící v tak zvaných „licenčních“ klubech (první a druhá liga). Jejich volný pohyb bude omezen, a to co se týče přestupu do jiného „licenčního“ klubu - přestup bez souhlasu mateřského klubu bude možný jen tehdy, když s ním nový klub uzavře ligovou profesionální smlouvu (a tím dojde k výplatě tréninkové kompenzace) a uhradí 200 tisíc korun mateřskému licenčnímu klubu. Tréninková kompenzace se bude vyplácet, když hráč poprvé podepíše ligovou profesionální smlouvu. Rozpočítá se mezi kluby, které se podílely na výchově hráče do 23 let. Ruší se institut hostování amatérských hráčů. FAČR však ve věcném záměru píše: „Zároveň je zapotřebí dodat, že třístranné dohodě mezi kluby a hráčem spočívající v tom, že hráč přestoupí po určené době zpět do původního klubu, ničeho nebrání a jistě je taková dohoda možná.“ Zároveň končí systém farem. Hráč může hrát jen za jeden klub, ve kterém je registrovaný. V rámci jednoho klubu však samozřejmě může hrát za více mužstev (například za áčko i béčko či juniorku). Volný pohyb hráčů (přestupní tabulka odměn klubům) 6 - 9 let -standardní letní a zimní přestupní období-zdarma 10 - 11 let -standardní letní a zimní přestupní období -1 500 korun za každý rok registrace 12 - 33 let -1. - 20. června -uhrazení odstupného dle tabulky 34 a více let -1. - 20. června -zdarma Zdroj:https://fotbal.idnes.cz/novela-prestupniho-fotbaloveho-radu-dse-/fot_dsouteze.aspx?c=A160223_173159_fot_dsouteze_pes HODNOCENÍ HRACÍCH PLOCH VÍCE: https://www.kshp.cz/download/opatreni_hriste_2015.pdf

Končí farmy i hostování amatérů, fotbal zavádí nový přestupní řád

Z požadavků FIFA

• jasná definice profesionálního (ligový, standardní) a amatérského

hráče
• jasná definice smlouvy profesionálního hráče (ligová, standardní) a podmínek v ní stanovených
• u hráče bez smlouvy zrušení hostování, střídavého startu a projektu

farem a nahrazení takzvaným volným pohybem hráče, který v období

od 1. do 20. června umožňuje přestup bez souhlasu mateřského klubu
• výpočet odstupného a preferování dohody klubů před tabulkovými

cenami
• přestupy hráče bez smlouvy v rámci „volného pohybu" po dovršení

věku 34 let zdarma
• zavedení takzvané tréninkové kompenzace, tedy uhrazení finanční

částky aktuálního oddílu hráče klubům, které se podílely na jeho

výchově předtím, než podepsal první profesionální smlouvu
• zavedení tréninkové kompenzace na bázi dvou profesionálních klubů

a při přestupu do zahraničí
• výpočet částky solidarity, určené předchozím klubům hráče při mezinárodních přestupech

Autor: Ondrej Dudáš

https://benesovsky.denik.cz/fotbal_region/hostovat-ve-fotbale-uz-budou-moci-jen-profesionalove-20151219.html.

V českém fotbale začne 1. června platit nový přestupní řád, který zavádí změny mezi profesionály, ale hlavně mezi amatéry. Na základě požadavků Světové fotbalové federace (FIFA) končí systém farem a hostování amatérů. Mladí a starší hráči budou moci přestupovat bez náhrad, pro ostatní jsou jasně stanovené odstupné a tréninkové kompenzace.

Kriticky na naši adresu musím říct, že jsme nereagovali na výzvy FIFA. Ta nám v letech 2008, 2010 a 2012 předložila materiály, které jsme měli zapracovat. Od ledna 2015 na nás začala tlačit, abychom přestupní řád dali do souladu s přestupním řádem FIFA,“ vysvětlil generální sekretář české asociace Rudolf Řepka.

Výkonný výbor Fotbalovéasociace České republiky (FAČR) v úterý schválil takzvaný věcný záměr novelizovaného přestupního řádu. Zástupci profesionálního i amatérského fotbalu mají nyní čas do konce března k připomínkování, ale řád 1. června každopádně platit začne.

Co zavádí?

V první nebo druhé lize smějí hrát pouze fotbalisté s tak zvanou „ligovou profesionální smlouvu“ (ta zaručuje měsíční příjem od deseti tisíc korun výše). V každém zápase můžou nastoupit až tři hráči bez ligového kontraktu - takoví hráči však můžou odehrát maximálně tři zápasy během soutěžního ročníku. Pak i oni musejí podepsat „ligovou profesionální smlouvu“.

Dle stávajícího řádu byl i k přestupu amatérů nutný souhlas mateřského klubu. FIFA však nařizuje, že jediným důvodem bránícím hráči v přestupu do nového klubu je profesionální smlouva mezi ním a mateřským klubem.

To znamená, že amatérští fotbalisté můžou v určeném období přestupovat dle svého uvážení, aniž by k tomu potřebovali souhlas svého dosavadního klubu. Děti a fotbalisté nad 34 let přestupují zdarma, za ostatní musí nový klub uhradit odstupné (viz tabulka níže).

Zvláštní postavení budou mít dorostenci působící v tak zvaných „licenčních“ klubech (první a druhá liga). Jejich volný pohyb bude omezen, a to co se týče přestupu do jiného „licenčního“ klubu - přestup bez souhlasu mateřského klubu bude možný jen tehdy, když s ním nový klub uzavře ligovou profesionální smlouvu (a tím dojde k výplatě tréninkové kompenzace) a uhradí 200 tisíc korun mateřskému licenčnímu klubu.

Tréninková kompenzace se bude vyplácet, když hráč poprvé podepíše ligovou profesionální smlouvu. Rozpočítá se mezi kluby, které se podílely na výchově hráče do 23 let.

Ruší se institut hostování amatérských hráčů. FAČR však ve věcném záměru píše: „Zároveň je zapotřebí dodat, že třístranné dohodě mezi kluby a hráčem spočívající v tom, že hráč přestoupí po určené době zpět do původního klubu, ničeho nebrání a jistě je taková dohoda možná.“

Zároveň končí systém farem. Hráč může hrát jen za jeden klub, ve kterém je registrovaný. V rámci jednoho klubu však samozřejmě může hrát za více mužstev (například za áčko i béčko či juniorku).

Volný pohyb hráčů

(přestupní tabulka odměn klubům)

6 - 9 let
-standardní letní a zimní přestupní období-zdarma

10 - 11 let
-standardní letní a zimní přestupní období
-1 500 korun za každý rok registrace

12 - 33 let
-1. - 20. června
-uhrazení odstupného dle tabulky

34 a více let
-1. - 20. června
-zdarma

Zdroj:https://fotbal.idnes.cz/novela-prestupniho-fotbaloveho-radu-dse-/fot_dsouteze.aspx?c=A160223_173159_fot_dsouteze_pes

HODNOCENÍ HRACÍCH PLOCH

VÍCE: https://www.kshp.cz/download/opatreni_hriste_2015.pdf

Historie světového fotbalu

Fotbal, který známe dnes, se podle dochovaných pramenů zrodil v Anglii v šedesátých letech devatenáctého století. To, co bylo předtím, fotbal jen zdaleka připomínalo. Zapátráme-li v historii, budeme dříve než o fotbale hovořit obecně o míčových hrách (Kilián, 2007).

Obr. 8 Fotbalový míč

„To, s čím se hrálo, se nazývalo „míč“. Platón píše ve svém díle „Faidon“ o míči, který se skládal z dvanácti barevných dílů, v Řecku se údajně hrálo s míčem vycpaným, ale už tehdy se hrálo i s míčem plněným vzduchem. Římané ve středověku rozeznávali pět druhů míčů: malý, střední, velký, největší a prázdný míč. Řecky se nazýval „palla“, francouzsky „balle“, německy a anglicky „ball“. „Foot“ a „ball“ daly základ názvu football, což je spojení dvou anglických slov noha a míč. V češtině se začal využívat název kopaná, ale pojem fotbal zná celý svět. Pouze ve Spojených státech amerických se pod tímto slovem skrývá jiný sport podobný ragby, proto mají pro fotbal název „soccer“ (Jenšík, Macků, 1990).

Spory o tom, kdo byl prvním předchůdcem fotbalu, asi nebudou nikdy dořešeny. Velmi přijatelně zní například verze, že „harpastum“, míčová hra z Říma, byl římskými legiemi při jejich tažení zavezen do Anglie a Francie. Učenliví Římané si totiž s celou helénskou kulturou převzali původní hru „episcurtos“ pro jistotu i s jeho nejlepšími hráči, řeckými otroky. Hru si trochu upravili, přitvrdili ji, přejmenovali na „harpastum“ a vyrazili s ní do všech světových stran. Caesarovi legionáři ji hrávali ve svých leženích po celé Evropě.“(Jenšík, Macků, 2007).

V dějinách Londýna bylo zaznamenáno o fotbale v roce 1175. Hrál se v ulicích měst i vesnic a už nebyl jen zábavou bohatých vrstev. Na každé straně bylo i několik stovek lidí, tudíž nezřídka docházelo ke zraněním. Zpočátku se hrálo za městem, později však hra začínala na náměstí, z něhož se obě mužstva hnala úzkými středověkými uličkami. Jelikož hra neměla určena pravidla, docházelo k nemilosrdným bitkám, při nichž utržili rány nejen hráči, ale i diváci. Obyvatelé měst se vůči tomu bránili zabarikádováním oken a vstupů do svých obydlí, aby nepřišli o svůj majetek. Hráč, kterému se povedlo vstřelit gól, byl velice oslavován (Kilián, 2007).

Obyvatelé Londýna v roce 1314 sepsali petici královskému dvoru, aby se s divokými míčovými hrami v ulicích přestalo, čemuž král Edward II. vyhověl. Zákaz zřejmě příliš nezabral. V roce 1331 Edward III., nepovolil hrát v ulicích kolem Westminsteru, neboť byla rušena zasedání parlamentu. Královským nařízením z roku 1348 mohlo být porušení zákazu hrát fotbal potrestáno vězením. V roce 1364 se fotbal zakazoval kněžím. S letopočtem 1496 je spojeno královské nařízení, podle něhož se fotbal nedovoluje řemeslníkům, dělníkům a sluhům, z důvodu zvýšení produkce práce v počátku kapitalistické výroby. Přesto se vyznavači tohoto sportu nevzdávali. Zápasy pořádaly různé řemeslnické cechy, které se staraly i o ceny pro vítěze. Fotbal nenacházel ani pochopení na anglických univerzitách. Jako první přišel zákaz v roce 1555 v Oxfordu, stejné opatření učinili i roku 1571 v Cambridge (Kilián, 2007).

Velké oživení fotbalu v Anglii přinesl konec první poloviny 19. století. Zásluhu na tom měli studenti na středních soukromých školách, kteří nepřestali hrát fotbal ani v jeho nejtemnějších dobách a učitelé se zvýšeného zájmu mládeže o hry a pohyb v přírodě chytli. Na těchto školách zapustily kořeny atletika, kriket, veslování a základy tu položil i fotbal. V zápiscích historiků jsou v této souvislosti jmenovány školy v Cambridgi, Etonu, Harrowu, Charterhouse, Rugby, Shrewsbury a Westminsteru (Pondělník, 1986).

Proslulosti dosáhla zejména škola v Rugby. Její učitelé doporučovali především kriket, ale časem podlehli nátlaku studentů a povolili i fotbal. Škola získala takovou proslulost, že ji v roce 1839 navštívila anglická královna, aby mohla zhlédnout fotbalové utkání.

Jednotlivé školy ale nehrály podle stejných pravidel. V roce 1845 byla na škole v Rugby sepsána pravidla pod názvem Zákony fotbalu, jak je hrán ve škole v Rugby. Podstatné bylo, že se smělo hrát i rukama. Pravidla vydaná H. de Wintonem a J. C. Thringem v Cambridgi roku 1848 byl tenký sešitek, který se nezachoval. Podle něj se ale přizpůsobovala pravidla i na dalších školách. V Etonu je sepsali v roce 1849, přičemž se snažili co nejvíc odlišit od pravidel z Rugby. Dokonce prý zakázali hraní rukou, ale nelze to prokázat (Kilián, 2007).

Datum 26. října 1863 se zapsal do světových dějin velkými písmeny. Tento den se sešli zástupci jedenácti klubů, kteří byli zajedno, že je nutno jednak sjednotit fotbalová pravidla, jednak ustanovit spolek, jenž by organizoval fotbalové zápasy a soutěže. Proto založili první fotbalovou asociaci na světě - The Football Asociation. Aby se stále připomínala jedinečnost tohoto činu, Anglie si tento název ponechala dodnes. V názvu chybí uvedení státu, v němž asociace působí, ačkoli národních fotbalových asociací je po světě téměř dvě stě. Hrdý Albion je přesvědčen, že každý, kdo vnímá světový fotbal, by měl vědět, co zkratka FA znamená (Vaněk, 1984).

Po anglickém vzoru založily asociace i ostatní státy dnešních Britských ostrovů a Severního Skotska. V roce 1873 vznikla Skotská fotbalová asociace a o dva roky později následoval i Wales. V Irsku vznikla asociace roku 1880 (Rodnege, 1994).

Poslední desetiletí 19. století přinesla velký rozmach fotbalu. Už to nebyla jen zábava studentů, v hojné míře ho hráli hlavně dělníci v průmyslových závodech. Fotbal se stával v Anglii národním sportem a tím je dodnes.

Stále větší zájem o fotbal vedl v Anglii k založení soutěže. Jako první přišel s touto myšlenkou Charles William Alcock. Tato myšlenka dala podnět vzniku Anglického poháru-The Football Asociation Chalenge Cup, první fotbalové soutěže na světě, která vznikla 16. října 1871, a o rok později byl zahájen první ročník. Přihlásilo se do něj celkem patnáct družstev z toho čtrnáct anglických a jedno skotské (Procházka, 1984).

Obr. 9 a 10 Historické záběry z fotbalových utkání

Historie českého fotbalu

V Čechách a na Moravě se fotbal začal hrát koncem 19. století v cyklistických a veslařských klubech a dále ve studentských kroužcích. První veřejný zápas se konal na začátku devadesátých let (přesně 15. srpna 1892) v Roudnici. Fotbal se sice hrál už sedm let předtím, ale pouze v rámci jiné sportovní činnosti. Za skutečného „otce“ fotbalu v Čechách je považován Josef Rössler-Ořovský. Ten se novému sportu vyučil v Londýně (v roce 1893 zde hrál celou sezónu za amatérský Black Triars) a po návratu do Prahy přeložil se všemi posledními změnami a doplňky pravidla této míčové hry. To podnítilo hlavní rozvoj nového sportu a v založení dvou nejstarších a nejslavnějších českých klubů Sparty a Slavie (také v roce 1893).

Po rozdělení Československa na dva samostatné státy česká fotbalová reprezentace zdaleka nezačala psát svoji novou historii. Svůj první zápas totiž sehrála už v roce 1899 proti Rakousku ve Vídni, ale soupeř nepovažoval toto střetnutí za oficiální, protože bylo uskutečněno ještě před založením Českého fotbalového svazu - ČFS. Ten vzniká 19. října 1901 a ihned po vzniku světové fotbalové organizace FIFA v roce 1904 se stává jejím členem. Nový fotbalový svaz si vybral do znaku lva a s tímto znakem reprezentují Češi v okolních zemích.

V roce 1908 však přichází stížnost Rakušanů směřující do FIFA, že Češi hrají mezistátní utkání, aniž by byli samostatným státem a FIFA svaz vylučuje ze svých řad. Nikdo pak podle regulí nesmí proti české reprezentaci hrát. Jen Angličané porušují toto omezení při cestě Evropou a vyhrávají v Praze 4 : 0. V té době Čechy reprezentovala výhradně mužstva Slavie či Sparty a v Praze to byl ohromný sportovní svátek. Možná, že při tomto střetnutí došlo k dohodě o vytvoření federace s anglickými a francouzskými amatéry pod zkratkou UIAFA. Bylo to vlastně na truc proti FIFA. Nakonec Angličané v té době skoro vůbec s FIFA nespolupracovali, ale překvapivá byla účast Francouzů, kteří stáli u zrodu FIFA. Nová organizace stačila jen uspořádat amatérské mistrovství světa, kde Češi získali zlaté medaile, a pak se rozpadla. Angličané v tomto období zavítali do Čech ještě jednou, a vyhráli v Praze 10 : 1. Český svaz končí svou oficiální i neoficiální činnost vznikem Československa v roce 1918. (BEDŘICH, 2006)

Češi a Moravané hráli spolu fotbal jen po roce 1940, kdy byl na začátku druhé světové války vytvořen samostatný Slovenský štát. Fotbal však nezmizel z pozornosti fotbalové veřejnosti. Hrála se dále ligová soutěž, jenže v omezeném složení, a Češi soupeřili ,,reprezentačně“ s výběrem Moravy. Po skončení války obnovuje svou činnost československý svaz a český svaz vzniká až po vytvoření federativního uspořádání v Československu, ale pouze jako součást Československého svazu. A teprve po rozdělení Československa na Českou republiku a Slovenskou republiku získává své místo ve FIFA, které vlastně ztratil už před první světovou válkou. Dnes jeho název zní Českomoravský fotbalový svaz.

Československá fotbalová asociace zanikla k 1.1.1993 s rozdělením Československé federace a vrcholným orgánem v České republice se stal Českomoravský fotbalový svaz (ČMFS). V České republice je v současné době registrováno asi 2 390 profesionálních hráčů, přes 227 000 amatérů a téměř 183 000 žáků a dorostenců. Organizovaně se věnuje fotbalu přibližně 3 900 žen a dívek.

Zdroj: https://benesovsky.denik.cz/fotbal_region/hostovat-ve-fotbale-uz-budou-moci-jen-profesionalove-20151219.html

Coerver Coaching (průvodní video)

a mnohá další videa vám trenérům usnadní práci s dětmi (video - video - video)

Program Coerver® Coaching se ve spolupráci s certifikovanými trenéry zaměřuje především na výchovu a individuální rozvoj mladých hráčů. Aplikovat však jde samozřejmě i mezi dospělými.

Coerver se při tréninku opírá o vlastní šestistupňovou pyramidu:

1) nejprve dokonalá technika a ovládnutí míče,

2) důraz na první dotyk s míčem a přesnou přihrávku,

3) schopnost poradit si v situaci jeden na jednoho, dva na dva , tři na tři atd...,

4) rychlost na hřišti s míčem a bez něj,

5) zakončení a střelba,

6) týmová hra.

Právě na základních šest aspektů jsou přednostně zaměřeny tréninkové jednotky. A co je hlavní: Coerver nehledí na to, zda podle něj trénuje úplný začátečník a sedmiletý školák, nebo šestnáctiletý dorostenec, který už jen potřebuje dopilovat specifické dovednosti. Program tak respektuje individuální potřeby i schopnosti každého jednotlivce. Zábava, ale přitom také náročná příprava v soutěživé formě přizpůsobená věku každého hráče - to je motto všech tréninkových jednotek Coerver.

Historicky první české kempy Coerver® Coaching pro hráče a hráčky ve věku 7-11 a 12-16 let se letos uskuteční hned v několika regionech už na začátku července. Absolventi šest dní trvajícího kempu se můžou těšit na odborné vedení, které zajistí proškolení trenéři, kteří se mládeži dlouhodobě věnují na špičkové úrovni na klubové scéně Zárukou osobního dohledu a maximální péče je i skutečnost, že v kempu na jednoho trenéra připadne maximálně deset až dvanáct dětí. A pohodlí při tréninkových drillech zajistí materiální vybavení od firmy Adidas - dlouholetého partnera Coerver® Coaching.

PRAVIDLA

Pravidla pro mladší přípravkU 4-1

TREND NA CO SE ZAMĚŘIT U NEJMENŠÍCH FOTBALISTŮ?

- Klade se důraz na odezírání dětí předváděných pohybových dovedností a umění je kopírovat. Pro samotný pohled na schopnosti a budoucí rozvoj malého fotbalisty je tento faktor jeden z nejpodstatnějších. Koordinační trénink by měl být tímto směrem v nějmladším věku i zaměřen. V rámci vyšší odbornosti a posouzení stavu jedinců je možné oslovit i speciální odborná diagnostická centra na posouzení koordinačních funkcí či disfunkcí. Profesionál v této problematice je Prof.PaedDr.Pavel Kolář, Ph.D. se kterým o této problematice byla vedena diskuse na ČT4 viz odkaz níže.

NA SLOVÍČKO S PAVLEM KOLÁŘEM

FINANCOVÁNÍ SPORTU

Dne 25.11.2014 proběhla zajímavá diskuse v pořadu ČT4 Téma pro hosty (Na slovíčko), která se týkala financování sportu na různých úrovních. Diskuse se zůčastinili pánové (předsedové) z České unie sportu a Sdružení sportovních svazů České republiky. V přípravě pro regionální podporu sportu je "PROGRAM 3". A další mnohé zajímavé viz odkaz FINANCOVÁNÍ

PÍŠE SE O NÁS

Sedlčanský kraj.pdf (477092)

ŠKOLNÍ REFERÁT ŽÁKA 4 TŘÍDY O TURNAJÍCH BALKAP CUP